Aksanti - jak jsme se smá-á-a-áli

Asi nejradostnější víkend, plný smíchu a blízkých lidí. Společně jsme se loučili tím, že jsme byli spolu a bylo nám dobře. Hráli jsme ku obveselení divadlo, grilovali a nakonec zpívali až do rána. S láskou, upřímností, z radosti, že jsme spolu. 

V neděli nás pak provinciál (hlavní boss českých salesiánů) po složení slibu přijal za dobrovolníky. Dostali jsme tři věci, kříž coby symbol poslání v duchu křesťanství, nádobku jako symbol toho, že jsme načerpali dary a máme je předávat a svíčku - symbol toho, že máme vstoupit do míst bez naděje a zářit pro blízké i daleké.

Velkolepé pro nás bylo to, že to nebylo o nás, ale o celém tom řetězu lidí. Salesiáni nás vyslali, naši blízcí se zavázali, že nám budou na blízku, my pojedeme a zkusíme být blízko těm, co budu poblíž.

Jediné loučení bylo trochu hořkosladké, vždyť jsme se loučili na celý rok, o kterém nikdo nevíme, co přinese... jen, že to bude stát za to... Držte nám palce !!! 

TaK

PS: V těchto dnech nám přišlo nekolik velkých i malých finančních darů od lidí, které ani neznáme (i od těch, co známe) - jsme strašně moc vděční a vlastně i překvapení Vaší štědrostí, děkujeme :)